|
|
Analýza biotických matric metodou Spektroskopie laserem buzeného plazmatu
Střítežská, Sára ; Karel,, Novotný (oponent) ; Modlitbová, Pavlína (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možností využití metody spektroskopie laserem buzeného plazmatu (LIBS), v oblasti biologických aplikací. Metodou LIBS byla stanovena prostorová distribuce vybraného prvku, kadmia, ve zvoleném modelovém organismu, hořčici seté (Sinapis Alba L.). Expozice rostlin probíhala v hydroponických podmínkách po dobu 72 hodin, jednalo se tedy o akutní test toxicity. Testovány byly tři různé zdroje kadmia, kvantové tečky stabilizované kyselinou merkaptopropionovou (CdTe QDs), silanizované kvantové tečky, tedy s vnějším obalem oxidu křemičitého (CdTe/SiO2 QDs), a jako pozitivní kontrola byl použit chlorid kademnatý. Po ukončení expozice rostlin a před samotným stanovením prostorové distribuce kadmia v rostlinách, byla velká část práce věnována optimalizaci vybraných parametrů LIBS měření (např. energie laseru a čas měření po laserovém pulzu). Následně bylo stanoveno prostorové rozložení kadmia a získané výsledky byly diskutovány s ohledem na testovanou látku, její stabilitu či tendenci k agregaci/aglomeraci ve vodném médiu při kontaktu s testovacím organismem v průběhu expozice. Závěrem práce byla také zhodnocena vhodnost metody LIBS pro stanovení prostorové distribuce vybraných kontaminantů v rostlinách.
|
|
| |
|
|
Metody hodnocení časové a prostorové distribuce srážek, jejich použití a výsledky v rámci ČR
JINDROVÁ, Eliška
Tato práce má charakter literární rešerše, zabývá se tématem časové a prostorové distribuce srážek a metodami jejich hodnocení. Začíná popisem vzniku srážek a jejich dělením. Další kapitola je věnována faktorům, které ovlivňují distribuci srážek a chodem srážek. Následuje popis pozemních i distančních způsobů měření srážek. Práce se také zabývá analýzou časových řad a popisem metod prostorové distribuce srážek. S pomocí odborných článků a studií z Česka je představeno několik příkladů rozdílné distribuce srážek. V závěru práce se nachází porovnání výsledků různých metod.
|
|
| |
|
|
Prostorová distribuce jedinců sumce velkého Silurus glanis ovlivněná známostí
Fořt, Martin ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kozák, Pavel (oponent)
Jedním z klíčových prvků sociálního chování živočichů je rozpoznávání jedinců na základě předchozí zkušenosti. Takový vztah se nazývá známost (familiarita) a ovlivňuje chování jedinců. U ryb známe příklady chování založeného na známosti z mnoha příkladů. Ukazuje se, že známost je v mnoha ohledech výhodná. Známí jedinci jsou mezi sebou méně agresivní, efektivněji vyhledávají potravu, tvoří kompaktnější hejna a rychleji rostou. V této práci byl vliv známostí na prostorovou distribuci testován na juvenilních jedincích sumce velkého Silurus glanis ze dvou vzájemně neznámých skupin držených v oddělených nádržích. V laboratorním experimentu byla monitorována prostorová distribuce jedinců v umělém kanálu pomocí pasivních integrátorů. V kanálu se nacházely úkryty, které byly jedinci obsazovány. Za podmínek dostatečné nebo omezené nabídky úkrytů byly do pokusu postupně pouštěny dvě skupiny ryb. Ty pocházely z jedné zdrojové nádrže (a byly tedy známé) nebo ze dvou zdrojových nádrží (a byly tedy neznámé). V pokusu bylo použito 1080 jedinců a získáno přes tři miliony záznamů pozic jedinců. Bylo zjištěno, že se pohybová aktivita různých skupin lišila. Při srovnání skupiny původní a přidané, byla vyšší aktivita naměřena u skupiny originální. Vyšší pohybová aktivita byla naměřena v situaci, kdy nabídka úkrytů...
|
|
|
Geografická distribuce početnosti šplhavců (Piciformes) v oblasti Smrčina, v Národním parku Šumava
Souček, Michal ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
Prostorová distribuce šplhavců (Piciformes) je jedním z faktorů vypovídajících o stavu lesa. Tito lesní ptáci jsou bioindikátory klimaxových lesních společenstev. V Národním parku Šumava jsou někteří šplhavci vlajkovými druhy a na jejich přítomnost je upínána velká pozornost, díky čemuž existují rovněž historické záznamy výskytu těchto ptáků. Ve své studii jsem si kladl za cíl historická data z těchto sčítání z let 2006-2018 vyhodnotit a rozšířit je o vlastní pozorování v letech 2019 a 2020 zahrnující konkrétní rozmístění jedinců jednotlivých druhů v oblasti Smrčina, nejjižnějším cípu národního parku. Cílem této diplomové práce bylo zjistit faktory ovlivňující dané rozmístění. Sčítání probíhalo tzv. "bodovou metodou" od začátku dubna po konec června. Statistické vypracování dat jsem provedl v programu R a grafické znázornění geografické distribuce v programu qGIS. Výsledkem mé práce je zjištění, že z deseti druhů šplhavců vyskytujících se na území České republiky, žije na studovaných lokalitách Šumavy 8 druhů. Početnost datla černého, strakapouda velkého je od roku 2006 a datlíka tříprstého od roku 2009 stálá. (Hustotaje u strakapouda velkého 1,6, datla černého 0,5 a u datlíka tříprstého 0,8 páru na hektar.) Nejvzácnější strakapoud bělohřbetý byl zaznamenán pouze dvakrát. Zbylé čtyři druhy se...
|
|
|
Užitečnost modelů vhodnosti stanovišť při výzkumu prostorové distribuce stanovišť orchidejí
Linyucheva, Anastasia ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Šímová, Irena (oponent)
Předmětem práce je shrnutí informací o využití modelů vhodnosti stanovišť se zaměřením na specifiku modelování orchidejí. Modelování vhodnosti stanovišť je využíváno k výzkumu vztahů mezi výskytem druhu a environmentálními atributy jeho stanoviště. Modelování výskytu druhů orchideji je užitečné zvláště při modelování vzácných a ohrožených druhů a je schopné přesně předpovídat výskyt druhů i v jiném čase než v současnosti, za jiných klimatických podmínek a na nepůvodních lokalitách pro zájmový druh. Výskyt mykorhizních hub symbiotických pro orchideje je specifickým faktorem pro výskyt většiny orchidejí, avšak jeho zahrnutí do modelování je velmi problematické. Rovněž výsledky výzkumu tohoto faktoru na distribuci orchidejí si někdy navzájem protiřečí. Výsledky různých modelovacích metod se liší, tato problematika se zkoumá, avšak chybí její výzkum na orchidejích. Klíčová slova: Orchideje, prostorová distribuce, modely, rozšíření, předpověď
|
|
|
Analýza biotických matric metodou Spektroskopie laserem buzeného plazmatu
Střítežská, Sára ; Karel,, Novotný (oponent) ; Modlitbová, Pavlína (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možností využití metody spektroskopie laserem buzeného plazmatu (LIBS), v oblasti biologických aplikací. Metodou LIBS byla stanovena prostorová distribuce vybraného prvku, kadmia, ve zvoleném modelovém organismu, hořčici seté (Sinapis Alba L.). Expozice rostlin probíhala v hydroponických podmínkách po dobu 72 hodin, jednalo se tedy o akutní test toxicity. Testovány byly tři různé zdroje kadmia, kvantové tečky stabilizované kyselinou merkaptopropionovou (CdTe QDs), silanizované kvantové tečky, tedy s vnějším obalem oxidu křemičitého (CdTe/SiO2 QDs), a jako pozitivní kontrola byl použit chlorid kademnatý. Po ukončení expozice rostlin a před samotným stanovením prostorové distribuce kadmia v rostlinách, byla velká část práce věnována optimalizaci vybraných parametrů LIBS měření (např. energie laseru a čas měření po laserovém pulzu). Následně bylo stanoveno prostorové rozložení kadmia a získané výsledky byly diskutovány s ohledem na testovanou látku, její stabilitu či tendenci k agregaci/aglomeraci ve vodném médiu při kontaktu s testovacím organismem v průběhu expozice. Závěrem práce byla také zhodnocena vhodnost metody LIBS pro stanovení prostorové distribuce vybraných kontaminantů v rostlinách.
|
|
|
Prostorová distribuce jedinců sumce velkého Silurus glanis ovlivněná známostí
Fořt, Martin ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kozák, Pavel (oponent)
Jedním z klíčových prvků sociálního chování živočichů je rozpoznávání jedinců na základě předchozí zkušenosti. Takový vztah se nazývá známost (familiarita) a ovlivňuje chování jedinců. U ryb známe příklady chování založeného na známosti z mnoha příkladů. Ukazuje se, že známost je v mnoha ohledech výhodná. Známí jedinci jsou mezi sebou méně agresivní, efektivněji vyhledávají potravu, tvoří kompaktnější hejna a rychleji rostou. V této práci byl vliv známostí na prostorovou distribuci testován na juvenilních jedincích sumce velkého Silurus glanis ze dvou vzájemně neznámých skupin držených v oddělených nádržích. V laboratorním experimentu byla monitorována prostorová distribuce jedinců v umělém kanálu pomocí pasivních integrátorů. V kanálu se nacházely úkryty, které byly jedinci obsazovány. Za podmínek dostatečné nebo omezené nabídky úkrytů byly do pokusu postupně pouštěny dvě skupiny ryb. Ty pocházely z jedné zdrojové nádrže (a byly tedy známé) nebo ze dvou zdrojových nádrží (a byly tedy neznámé). V pokusu bylo použito 1080 jedinců a získáno přes tři miliony záznamů pozic jedinců. Bylo zjištěno, že se pohybová aktivita různých skupin lišila. Při srovnání skupiny původní a přidané, byla vyšší aktivita naměřena u skupiny originální. Vyšší pohybová aktivita byla naměřena v situaci, kdy nabídka úkrytů...
|
|
|
Časoprostorová distribuce srážek - metody hodnocení a jejich použití a výsledky v rámci ČR
PFAUR, Jan
Tato práce na téma Časoprostorová distribuce srážek- metody hodnocení a jejich použití a výsledky v rámci ČR je psána formou literární rešerše. Je v ní stručně popsán koloběh vody na Zemi, vznik a vývoj srážek, rozdělení a způsoby měření atmosférických srážek. V další části práce je popsáno časové a prostorové rozložení srážek hlavně v rámci území České republiky. Následující kapitolou jsou metody hodnocení časové a prostorové distribuce srážek, především popis statistického souboru a jeho základních charakteristik a také popis metod pro hodnocení plošné distribuce. Práce se také zabývá pomocí odborných studií a článků zjištěnými rozdíly v časové distribuci srážek na konkrétních územích v České republice. V závěru je uvedeno porovnání výsledků různých metod prostorové analýzy srážek.
|
host ::
RSS.